O monografii

  • strict warning: Declaration of date_handler_field_multiple::pre_render() should be compatible with content_handler_field_multiple::pre_render($values) in /users/zalohovane/42351/vlastislavhofman.cz/www/sites/all/modules/date/date/date_handler_field_multiple.inc on line 185.
  • strict warning: Declaration of views_plugin_style_default::options() should be compatible with views_object::options() in /users/zalohovane/42351/vlastislavhofman.cz/www/sites/all/modules/views/plugins/views_plugin_style_default.inc on line 24.

M. Nešlehová, J. Hilmera, R. Švácha

Obal monografie

1/ JEDEN Z AVANTGARDY   

Projekt hřbitovní architektury v Ďáblicích, 1913, linoryt, papír, 24,5 x 35 cmTěch, kteří čas od času zahlédli staršího muže v klobouku, sedícího na lavičce na Výtoni u Železničního mostu před někdejší barokní celnicí, pozorujícího tep města i tiché plynutí Vltavy, je nemnoho. Málokdo ze spěchajících v něm také poznával Vlastislava Hofmana, významného architekta kubistické avantgardy, někdejšího člena revoluční Skupiny výtvarných umělců, velkorysého architekta a urbanistu, projektanta mostů, designéra, malíře a grafika, jednoho z Tvrdošíjných a mezinárodněNávrh výkladce pro obchod družstva Artěl, 1914, pero, tuš, tužka, papír, 26,3 x 37 cm uznávaného scénografa, jejž jeho přátelé a umělci z divadla přezdívali Fikula či Fikulda. — Krátký špaček tužky měl vždy pohotově v kapse. Zrozené nápady okamžitě kreslil — a na cokoli: na ubrousek, do malého skicáčku, který si vlastnoručně vyráběl, i na jídelní lístek. Bylo o něm známo, že si přímo žárlivě střežil své nápady. Nikdy toho moc nenamluvil, řídil se goethovským výrokem: "tvořit a nepovídat". Snad i proto působil trochu podivínsky roztržitě a zakaboněně.

Spolu s Václavem Špálou v SobotceSpolu s Václavem Špálou v Sobotce

Obálka časopisu Der Sturm s Hofmanovým linorytem fasády, 1914, č. 4Obálka časopisu Der Sturm s Hofmanovým linorytem fasády, 1914, č. 4

2/ ARCHITEKT HOFMAN V PRŮSEČÍKU MÍSTA A DOBY

Projekt dostavby Braunova domu v Praze, perspektiva celku z Lazarské ulice, 1910, lavírovaná kresba, tuš, tužka, papír, 30,5 x 30,5 cmArchitektonické dílo Vlastislava Hofmana nás může upoutat zvláštním rozporem jeho celkového tvaru. Na jedné jeho straně stojí kubismus, projekty a ojedinělé stavby, v nichž jako by nešlo o nic jiného než o výron umělcovy představivosti a fantazie vzpírající se objektivitě fyzikálních zákonů. Na druhé se ocitá Hofmanův podíl na architektuře mostů, u jejichž tvarování se naopak musela stát jediným platným vodítkem fyzika a objektivita, kdežto představivost úplně vystoupila ze hry. Na první pohled se zdá, že v kubistické periodě svého díla,Projekt umrlčí komory pro hřbitov Pražské obce v Ďáblicích, perspektiva, 1911, kresba, tuš, tužka, papír, 52 x 38,7 cm zhruba v letech 1911—1924, Hofman pracuje jako umělec, který rozhoduje o formě stavby ze své vlastní vůle a ze svého vlastního chtění, zatímco v periodě "mostařské", počínající soutěží na Jiráskův most v Praze v roce 1926, přistupuje ke svým úkolům jako inženýr, jehož svobodu rozhodování o formě podvázaly exaktní výpočty... Postupovat tu můžeme tak, že si položíme otázku, zda v sobě Hofmanovy kubistické projekty neskrývaly nějakou důležitou inženýrsko-konstruktérskou složku — a zda se naopak jeho mosty nevyznačují nějakými význačnými uměleckými aspekty. Na tuto výkladovou kostru ovšem musíme navěsit vrstvy dalších otázek, ke kterým nás ponouká složitá povaha Hofmanova díla.

Vlastislav Hofman — Vilém Dvořák, Projekt náměstí pod Emauzským klášterem v PrazeVlastislav Hofman — Vilém Dvořák, Projekt náměstí pod Emauzským klášterem v Praze, perspektiva prostoru na úpatí kláštera, 1913, kresba, tuš, akvarel, papír, 41 x 85 cm


Projekt přestavby citadely Vyšehrad v PrazeProjekt přestavby citadely Vyšehrad v Praze, pohled na schody z náměstí u viaduktu, podél reduty, na baštu XXXVIII, 1915, kresba, tužka, pastelky, karton, 42,5 x 52,5 cm

3/ MNOHOSTĚN HOFMANOVA UŽITÉHO UMĚNÍ

Stolek a sofa (pravděpodobně ze souboru nábytku pro dámský salon), 1912, dobový snímekVlastislav Hofman platil v úzkém kruhu architektů Skupiny výtvarných umělců za nejradikálnějšího stoupence nových myšlenek a také za neobyčejně invenčního tvůrce. Šíři umělcova projevu v oblasti designérské tvorby podněcovala aktivita Artělu, která mu dovolovala zasahovat do různých užitých oborů, nevyjímaje sklo, keramiku, kachlová kamna a intarzované dřevěné krabičky. Soubor na kávu, 1913—1914, pórovina, bílá glazura, černý dekor, kávová konvička v. 17,5 cm, konvička na mléko v. 11 cm, šálek s podšálkem v. 5 cm, navrženo pro ArtělSnad právě proto, že nebyl v daných oborech odborníkem a nebyl zatížen předsudky a technickou znalostí, dokázal zvyklosti překračovat a svou invencí daný obor obohacovat. Jeho tvůrčí radost spočívala ve "vynalézání jednoduchých tvarů, jež by se provedly buď ručně nebo nezvyklou praxí výrobní. ... Sebemenší podnět byl nám architektonickým úkolem," jak podotýká ve vzpomínce na někdejší dobu.

Návrh nábytkuNávrh nábytkuNávrh nábytkuNávrhy nábytku,
1912—1913, pérová kresba, lavírováno tuší, tužka, papír

4/ ZA BEZPROSTŘEDNOSTÍ VÝRAZU

V Podolí, 1917, akvarel, papír, 49,7 x 40,5 cmAni Hofman nezůstával stranou a s přímočarostí sobě vlastní vyjadřoval svá stanoviska a bral se za prosazení "nového umění" a moderní výtvarné formy. Základem jeho postoje se od počátku devadesátých letMlýn v Třebíči, 1917, akvarel, papír, 47 x 37 cm stávalo uplatnění takové moderní formy, která by byla s to synteticky a věcně vyjevit danou věc a zároveň sama o sobě obsahovala svůj vlastní myšlenkový náboj. Svůj požadavek pojmenovával "idealitou formy" a obšírně se o něm rozepsal v textu "Duch přeměny v umění výtvarném". V roce 1913 jej otiskl v Almanachu na rok 1914 a není nezajímavé připomenout, že obdobný názor zastával v té době rovněž Josef Čapek, když hovořil o "ideálnosti formy", její zákonnosti a samostatnosti.

Žena s vějířemŽena s vějířem,
1917, akvarel, karton, 43,7 x 27,5 cm

Hlava ženyHlava ženy,
1920, akvarel, papír, 42 x 30 cm

5/ CYKLUS F. M. DOSTOJEVSKIJ

Obálka, F. M. Dostojevskij, 1917, Fr. Borový, PrahaHofmanova práce na grafických souborech,Velký inkvisitor, 1916, černá křída, papír, 34 x 21,2 cm jež byly samostatně zveřejněny a tvoří řadu pěti titulů, započala s vydáním cyklu F. M. Dostojevskij v nakladatelství Františka Borového v Praze v roce 1917. Šlo o kresebný celek, jehož vytištění vycházelo z myšlenky širší publicity i snazšího prosazení, jež válečná doba znesnadňovala. Správnost tohoto rozhodnutí vzápětí potvrdilo uznání, jehož se tomuto cyklu dostalo z řad domácích a zahraničních odborníků a které přispělo k umělcově širší známosti.

Modlící se dívkaModlící se dívka,
3. list alba,
1917—1918, kolorovaný linoryt, 29 x 20 cm (list papíru)

Kristus kážícíKristus kážící,
4. list alba,
1919—1920, kolorovaný linoryt, list papíru 30 x 23,8 cm

6/ K HOFMANOVĚ MALBĚ A POČÁTKŮM TVRDOŠÍJNÝCH

Wangerooge, 1920, akvarel, papír, 42 x 51,4 cmHofmanovo pojednání "Duch přeměny v umění výtvarném" se neslo v téměř programovém duchu. Prosazoval dynamický, spontánně citově vzrušený a duchovní výraz, apeloval na pronikání do skrytého tajemství reality a zmocnění se této skrytosti silou ducha a intenzitou citu. Do společného, Wangerooge, maják, 1920, akvarel, kartón, 40 x 47 cmrodícího se postupu však ve čtrnáctém roce vstoupila válka. Zhatila očekávání, ideje i počáteční rozlet. — Společné vystoupení mladých se oddálilo. Cesta k němu byla zdlouhavá, plná animozit i podezírání: uskutečnilo se až 30. března 1918 výstavou, jež nesla název A přece! Výstava několika tvrdošíjných, na níž se spolu s Hofmanem představili Josef Čapek, Václav Špála, Jan Zrzavý, Rudolf Kremlička a Otakar Marvánek. Teoreticky ji tehdy zaštítil S. K. Neumann.

Magdalena (Pláčící žena)Magdalena (Pláčící žena), 1919, pastel, papír, 32,5 x 34 cm

Matka s dítětemMatka s dítětem, 1920, olej, plátno, 73 x 59 cm

7/ HŘBITOVNÍ KULTURA. HOFMANOVY NÁVRHY KREMATORIÍ

Soutěžní projekt krematoria v Pardubicích, přední a boční pohled, 1919, kresba, inkoust, tuš, akvarel, papír, 45 x 36 cmKresby a linoryt hřbitova v Ďáblicích, které Hofman publikoval v českých i německých časopisech, patřily k jakýmsi ikonám, skrze které vstupovala kubistická architektura do povědomí publika. Zasloužily se o to, že jsme si zvykli spojovat kubistické architektonické formy s trochu pochmurným účelem a obsahem. Příspěvek Vlastislava Hofmana k rozvoji moderního sepulkrálníhoSoutěžní projekt krematoria v Pardubicích, perspektiva zepředu, 1919 kresba, tužka, akvarel, papír, 26,6 x 30,7 cm umění se ovšem neomezil jen na ďáblický projekt. Sepětí kubismu s úkoly týkajícími se posledních věcí člověka jeho pozdější aktivity dále posilovaly. Hofman v tomto mezi kubisty nepředstavoval výjimku. Navrhováním náhrobků, pomníků, mohyl či krematorií se stejně soustavně jako on zabývali Pavel Janák a z mladších kubistů Bedřich Feuerstein.

Projekt přestavby citadely Vyšehrad v Praze, perspektiva nové části hřbitova SlavínaProjekt přestavby citadely Vyšehrad v Praze, perspektiva nové části hřbitova Slavína, 1915, kresba, tužka, pastelky, karton, 30 x 88 cm


Vlastislav Hofman — František Mencl, Krematorium v Moravské Ostravě, interiér obřadní síněVlastislav Hofman — František Mencl, Krematorium v Moravské Ostravě, interiér obřadní síně, 1923—1925, zbořeno 1980

8/ MONUMENTALITA A MYTIČNOST
(PRÁCE V KOVU, URNY A NÁHROBKY)

Návrhy uren pro Artěl, 1919, pero, tuš, tužka, barevné tužky, papír, 28,2 x 25,6 cmVeden zájmem o obrodu pohřbu žehem a o přiblížení se tajemství prastarýchDóza s víkem, 1919, mosazný plech, v. 6 cm, navrženo pro Artěl slovanských mýtů se ve svých úvahách zaměřuje na reflexi pradávných pohřebních rituálů. Zmíněná stať "O urnách" je dokladem jeho obrazotvornosti i citlivého, romantického vnímání. V souvislosti s nově se formujícími pohřebními zvyklostmi měl tento text přímo programový charakter.

Pomník s urnouPomník s urnou, 1913, linoryt, publikováno v časopisu Červen I, 1918—1919, č.8

Pomník K. H. HilaraPomník K. H. Hilara na Vino- hradském hřbitově v Praze

9/ VLASTISLAV HOFMAN — SCÉNOGRAF

Vlastislav Hofman měl už za sebou desetiletí tvůrčí práce v architektuře, uměleckořemeslném designu, malbě i grafice, když v roce 1919 vytvořil svou první divadelní výpravu pro Husity Arnošta Dvořáka.

Kolumbus (Jar. Hilbert) — kostýmní návrhKolumbus (Jar. Hilbert) — kostýmní návrhKolumbus (Jar. Hilbert) — kostýmní návrhKolumbus (Jar. Hilbert) — tři kostýmní návrhy, ND, 1924, rež. K. H. Hilar, barevné křídy, koláž, 40 x 17 cm


Hamlet (W. Shakespeare) — scénický návrhHamlet (W. Shakespeare) — scénický návrh, ND, 1926, rež. K. H. Hilar, kombinovaná technika,
24,5 x 24, 5 cm

Richard III (W. Shakespeare) — scéna holdováníRichard III (W. Shakespeare) — scéna holdování, MdV, 1934, rež. Jan Bor, žlutá pastelka, kvaš, 49 x 65 cm

R. U. R. (K. Čapek) — scéna laboratořeR. U. R. (K. Čapek) — scéna laboratoře, MdV, 1929, rež. J. Kodíček, žlutá pastelka, kvaš, fotomontáž, 46 x 53 cm

10/ KNIŽNÍ UMĚNÍ, EX LIBRIS, PLAKÁTY

Obálka, bratři Čapkové, Zářivé hlubiny a jiné prosy, 1916, Fr. Borový, PrahaNávrhy knižních a časopiseckých obálek, ilustrace a grafický design zaujímaly od druhé poloviny desátých let — zejména pak v následném desetiletí — v Hofmanově výtvarném projevu důležité místo,Obálka, Leonhard Frank, Člověk je dobrý, 1921, Praha odpovídající umělcově zájmu o krásnou knihu a literární projevy. Už z podstaty avantgardního založení se snažil vnést do oblasti knižního umění jiný "hlas", jiné, syrovější i citlivější hodnoty. Napomáhala mu odvaha, jež vycházela z bezprostřednosti projevu a z nesvázanosti s vžitými konvencemi tohoto oboru. Jako architekt, malíř, grafik a nově také scénograf měl svobodnější přístup a s chutí sobě vlastní daná pravidla bořil a překračoval. Nejblíže měl v tomto ohledu ke svým přátelům a vrstevníkům z Tvrdošíjných: předně Josefu Čapkovi a Václavu Špálovi.

Titulní list časopisu MusaionTitulní list časopisu Musaion, 2. svazek, jaro 1921, Aventinum, Praha

Plakát, August Strindberg, Královna KristýnaPlakát, August Strindberg, Královna Kristýna, 1922, 121 x 90 cm

11/ STŘETNUTÍ S MLADOU GENERACÍ. TECHNIKA, URBANISMUS, POMNÍKY, MOSTY

Vlastislav Hofman — František Mencl, Jiráskův most v Praze, detail zábradlí, balkónů a stožárů s lampami, 1926—1932Programu raného Devětsilu se blížilo Hofmanovo zalíbení v naivismu a primitivismu, jeho oslavy "umění nepalácového", které se nepotřebuje Vlastislav Hofman — Leoš Kopeček — Škodovy závody, soutěžní projekt mostu přes Nuselské údolí v Praze, 1927"halit pláštěm božství". Program magického realismu a naivizujícího purismu, jaký členové této skupiny vyznávali v letech 1920—1922, by máloco vystihlo lépe než Hofmanův názor, že čím víc věci oprostíme od všeho zbytečného, tím silněji začnou působit svou duchovní podstatou, nebo než Hofmanův výrok o "realitě prozářené z vnitřka".

Lávka na Židovský ostrov v PrazeVlastislav Hofman — František Mencl — Miloslav Kovalevski, lávka na Židovský ostrov v Praze, dálkový pohled z ostrova, 1941


Lávka na Slovanský ostrov v PrazeVlastislav Hofman — Jan Fischer, lávka na Slovanský ostrov v Praze, pohled od severu, 1941—1948

Anotace

VLASTISLAV HOFMAN
Mahulena Nešlehová (ed.), Jiří Hilmera, Rostislav Švácha: Vlastislav Hofman

Vydala Společnost Vlastislava Hofmana
ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR
Redakce Marie Platovská
Grafická úprava Robert V. Novák
Vytiskl Realtisk, 437 stran,
482 obrazových příloh.
První vydání Praha 2004

ISBN 80-903549-0-4 90 90